Zvyšující se ceny energií podněcují snahu zajistit si alespoň částečnou energetickou soběstačnost. A to nejen u domácností, ale samozřejmě i u průmyslových firem. K motivaci přispívá i poměrně masivní podpora státu směřující právě do oblasti energetických úspor. Pro český průmysl a samozřejmě i pro oblast kovárenství to může být zároveň příležitost, jak zefektivnit své často velmi energeticky náročné provozy. Inženýrská společnost DEL ze Žďáru nad Sázavou na tuto situaci reaguje nabídkou instalace rozsáhlých fotovoltaických celků na střechy průmyslových areálů.
„Průmyslové areály a jejich rozměrné střechy jsou vhodné pro instalaci fotovoltaických elektráren (FVE). Kovárny se svým vysoce energeticky náročným provozem mohou navíc díky „solárům“ výrazně snížit spotřebu energie přímo ze sítě a tím významně uspořit,“ říká Jiří Kabelka, výkonný ředitel společnosti DEL. Jak ale takový projekt vzniká? Co všechno je k němu potřeba? Jaká je podpora od státu? A za jak dlouho se může taková investice firmám vrátit? To se pokusíme pod obrázky níže vysvětlit na jednoduchém modelovém příkladu kovárny, kterou si nazveme například „ABC Kovo“.
„Dodáváme fotovoltaické projekty „na klíč“ přesně dle potřeb a požadavků zákazníka, a to od návrhu až po zprovoznění a vyřízení dotace. Vzhledem k tomu, že se v této oblasti pohybujeme více než 10 let, tak díky našim zkušenostem velmi rychle zjistíme, jaký má daný projekt potenciál,“ vysvětluje Karel Kusý, který je jedním z těch, kteří se v DELu věnují projektům FVE. Prvním krokem, který tedy se zájemcem o FVE řeší, je základní posouzení a výpočet efektivity investice. „Potřebujeme znát rozměry střechy, její orientaci v terénu, letecký snímek, projektovou dokumentaci budovy a samozřejmě stávající spotřebu elektrické energie nejlépe v hodinovém členění. Na základě těchto dat jsme schopni navrhnout optimální velikost a umístění panelů či výkony solárních inventorů (měničů). Následně vytvoříme model a spustíme simulaci osvitu budovy v průběhu roku,“ vysvětluje Karel Kusý. Simulace definuje potencionální výkon FVE a zároveň ukáže, zda všechna vyrobená elektřina zůstane ve firmě, nebo se její přebytky budou prodávat do sítě. Tím jsou pohromadě všechny data pro základní výpočty.
I když je návratnost investice vyhovující, není ještě úplně vyhráno. Ve druhém kroku se totiž posuzuje technická realizovatelnost. „Provedeme prohlídku na místě a především posouzení statiky střechy. To je zásadní. Pokud vyhovuje, nachystáme klientovi nabídku. Zajistíme rezervaci výkonu u distributora energie a následně předáme podklady specializované dotační společnosti. Ta zajistí přípravu a podání žádosti o dotaci,“ vysvětluje Karel Kusý s tím, že většina firem se do realizace pustí až poté, kdy má jistotu, že její žádost o dotaci bude úspěšná. „S předběžně schválenou dotací a po odsouhlasení nabídky začneme pracovat na podkladech pro stavební povolení. To je nutné doložit u projektů o výkonu vyšším než 50 kWp, kam spadají víceméně všechny projekty v průmyslových areálech,“ popisuje další krok Karel Kusý.
Pokud má projekt stavební povolení, následuje třetí krok. Tím je vlastní instalace panelů, umístění solárních invertorů a zajištění kabeláže mezi jednotlivými celky FVE a přípojným bodem stávající energetické soustavy. „Poté, co projekt projde revizí a získá kladnou revizní zprávu, následuje podání žádosti na distributora o první paralelní připojení výrobny k síti,“ přibližuje aktivity před vlastním spuštěním elektrárny Karel Kusý. Po úspěšném spuštění FVE je možno zažádat o proplacení dotace. Aktuálně přitom projekty FVE v průmyslových areálech čerpají z Národního plánu obnovy či z titulu Modernizační fond RES+. Dlouhodobá podpora směřující do této oblasti se předpokládá i v budoucnu.
Přidanou hodnotou solárních elektráren jsou nízké provozní náklady. „Panely, které dodáváme, mají záruku na výkon až 25 let, záruka na inventory je pak odvislá od zvoleného výrobce. Platí: čím dražší, tím delší záruka. My v DELu doporučujeme minimálně 5 – 10 let. Samozřejmostí je poskytnutí záručního a pozáručního servisu. Pokud však nedojde k havárii či mechanickému poškození FVE, jsou náklady firem na servis minimální,“ přibližuje provozní fázi Karel Kusý.
Jednou z možností FVE, se kterými pracují především domácnosti, je ukládání přebytků do baterie. To se však u rozsáhlých průmyslových instalací jeví jako neefektivní. Aby byl takový bateriový projekt v průmyslu funkční, musel by využívat rozsáhlá a drahá bateriová úložiště, což je značně neefektivní. To tvrdí i výkonný ředitel DELu Jiří Kabelka: „U kováren se to v současné době nenavrhuje. Spotřeba energie je totiž vždy vyšší, než je její výroba z FVE. Veškerá vyrobená solární energie se tak spotřebuje ve výrobě. A přebytky, které elektrárna vyrobí o víkendech nebo při celozávodní dovolené, je možno prodávat do sítě. Takový prodej přebytků je navíc při současných spotových cenách docela zajímavý přivýdělek, který opět zkracuje návratnost celého projektu“.
Na modelovém příkladu jsme ukázali, že instalace fotovoltaických elektráren v kovárenských areálech nemusí být vůbec složitá. A to zvlášť, pokud k ní přizvete partnera, který má řadu podobných projektů už za sebou. S vysokou spotřebou energie v kovárenských provozech a s využitím státní podpory navíc FVE vycházejí ekonomicky velmi zajímavě. Management kovárny pak může být spokojený hned dvakrát. Nejen z ušetřených financí, které získá díky „vlastní“ výrobě elektřiny, ale i z toho, že využíváním obnovitelných zdrojů prospívá k ochraně životního prostředí.